Requiem for a dream - kapitola 5. - nedokončená
Část pátá
Cestu k němu doma jsem vnímal jen částečně. Pořád jsem myslel na to, co se stalo na střeše. V zádech jsem stále cítil pohled Kenshina, který mi asi nikdy neodpustí. Ale na to můžu zapomenout. Ode dneška se můj život změní a to bylo jisté. Nebude potřeba se otáčet za minulostí. Nikdy jsem nechápal, proč lidé říkají, že není potřeba hledět do minulosti, ale je třeba se dívat do budoucnosti. Pochopil jsem to, až nyní. Zvedl jsem hlavu, až když mě Seiji oslovil. Podíval jsem se na něj a vystoupil z jeho auta. Podpíral mě, jako kdybych byl nemohoucí, jenže mě to ani moc nevadilo. Potřeboval jsem jeho oporu. Bylo úžasné, jak to dokázal vycítit. Jeho dům jsem přijal jako tiché a pohodlné místo. Rozhodně se vytratil ten nepříjemný pocit, který mě odtud včera vyhnal. Posadil jsem se na židli a sledoval Seijiho, jak připravuje čaj. Když mi chtěl dát do čaje cukr, tak jsem ho zastavil: ,, Já cukr nechci!“
,, Měl bys sníst něco sladkého, takže když nechceš čaj, tak ti dám aspoň oplatek nebo sušenky!“
Řekl to tak, že jsem mu nemohl odporovat, tak jsem jenom kývl na sušenky a čekal, až to naservíruje na stůl. Omotal jsem prsty kolem hrnku, abych si ej zahřál a ignoroval jsem slabé pálení, které by někteří nesnesli, ale já horkost miloval. Nebylo pro mě lepšího uvolnění než horká koupel, která mi způsobuje až rudé mapy na kůži, kde se horká voda dotkla. Někdy se mi z koupelny nechtělo. Dokázal jsem tam vydržet několik hodin, ale nebylo mi to dovoleno moc často. Přeci jenom, v sirotčinci byla horká voda vzácná a dětí tam bylo hodně.
Napil jsem se zeleného čaje, který krásně voněl a naplňoval mě klidem. Přivřel jsem spokojeně oči a zhluboka jsem dýchal. Sušenku jsem chtěl vynechat, ale když jsem si všiml jeho pohledu, tak jsem raději po jedné sáhl a pomalu ji ujídal.
Pod Seijiho pohledem jsem snědl čtyři sušenky a vypil celý hrnek čaje, který mi do těla vlil klid a nějak jsem nemusel myslet na věci, které mě trápili ještě před hodinou.
,, Je ti líp?“
Pohlédl jsem na Seijiho a lehce jsem kývl hlavou.
,, Ano, je mi lépe… já…chci se ti omluvit, nechápu, co to do mě vjelo!“
,, Tím se už netrap, co bylo, bylo!“ pohladil mi ruku, kterou jsem měl položenou na stole vedle talíře, na kterém byli ještě dvě sušenky.
Jeho slova byla hezká, ale já se necítil natolik dobře, abych se uvolnil. Cítil jsem, jak se zvedl a došel blíž ke mně.
,, Pojď, potřebuješ si odpočinout, jistě toho bylo na tebe moc!“
Nabídl mi svou ruku a já ji nejistě přijal, vydali jsme se do koupelny, kde naplnil vanu horkou vodu a dal tam rozpustné aroma, které vanu naplnilo krásnou pěnou, která voněla po broskvích.
Nebyl jsem si jistý, zda se dokážu svléknout, ale dost mi to usnadnil. Začal mě svlékat on. Necítil jsem se nejlépe, ale bylo to lepší, než kdybych se měl svlékat sám. Určitě by se mi třásly ruce a já bych neodepnul jediný knoflíček. Postupně mě zbavil košile, kalhot, ponožek a nakonec i spodního prádla. Pocítil jsem horkost ve tváři.
,, Nemusíš se stydět, už jsem tě nahého viděl,“ usměje se na mě a já zrudnu ještě víc, když si vzpomenu na předminulou noc. Najednou jsem měl dojem, že znovu cítím jeho prsty na své horké kůži a zachvěl jsem se slabou touhou. Nechápal jsem, kde se to ve mně bere, ale když se postavil, tak jsem ho k sobě jemně přitáhl. Sám sobě jsem nerozuměl, ale rozum šel nějak stranou, tohle bylo živočišné. Jen touha. Nešikovně jsem ho hladil po pažích a po chvíli jsem jednou rukou zajel pod jeho triko a hladil jeho pevná záda. Usmíval se a nedělal nic. Snad čekal, kam až jsem schopný zajít, ale já se bál, že moc daleko ne. Opatrně jsem se k němu přiblížil a lehce natáhl krk, abych ho mohl políbit na rty. Byl jen o kousek větší než já, ale i tak jsem měl pocit, že mě o hodně převyšuje. Jeho rty hřály a já se zachvěl, blahem, chladem, snad obojím zároveň, ale bylo to úžasné. Jako kdyby i jeho ten polibek povzbudil, objal mě a přitiskl mě na sebe, takže jsem na holé kůži ucítil jeho triko. Ucítil jsem bříška prstů na zádech, obkreslovali jemné linie mého štíhlého těla. Přivíral jsem spokojeně oči a oddával se zvláštnímu pocitu. Chtěl jsem cítit jeho horkou kůži, tak jsem mu nemotorně začal vytahovat tričko směrem nahoru. Postřehl jsem jeho lehký úsměv, protože mě zrovna líbal. Pustil mé tělo a zvedl ruce nad hlavu, aby mi usnadnil jeho svlékání. Triko dopadlo na kachličkovou podlahu, která mě chladila do chodidel. Toužebně jsem se k němu přitiskl, abych pocítil jeho živočišné teplo. Jeho tělo hrálo svaly, které mě objaly, a já cítil bezpečí. Po chvíli jsem si uvědomil, že mám zavřené oči a jen dotekem zkoumám jeho tělo a zkouším si zapamatovat každý centimetr kůže, kterou hladili mé prsty. Zkoumavě jsem sjel prsty na jeho pevné hýždě a tvrdě je sevřel ve svých dlaních. Chtěl jsem ho svléknout vlastníma rukama, ale zabránil mi v tom, protože se ode mě oddálil a sundal si kalhoty i se spodním prádlem. Polkl jsem, když jsem ho spatřil. Tu noc jsem ho neviděl. Byla tma a navíc jsem byl natolik nervózní, že jsem nebyl schopná ničeho. Srdce se mi rozbušilo. Jeho tělo mi přišlo jako tělo mladého boha, nebyl ale dokonalý. Spatřil jsem i několik jizev. Jednu měl kousek od třísla. Spatřil jsem i nezcela zarostlou dírku u pupíku po piercingu. Chtěl jsem vědět, jaký piercing nosil a vlastně nejen to, chtěl jsem vědět o něm, co nejvíc věcí. Další jizvu jsem zahlédl pod kolenem, byla jasně bílá a vypadala hodně staře, mohla být z jeho dětství. Mé myšlenky se zatoulaly někam, mimo a došlo mi to jen díky tomu, že mě objal. Skoro jsem nevnímal, jak ke mně došel. Zvedl mě do náruče a postavil mě do sprchového koutu. Pustil vodu a teplé proudy vody mi dopadly na prochladlou kůži. Vklouzl za mnou a políbil mě, nikoli jen povrchově, ale hluboce. Jeho jazyk se mazlil s tím mým velmi dlouho, až jsem zadýchaně sám musel uhnout, protože jsem nestačil s dechem. Usmíval se, jako kdyby vyhrál pohár a sáhl po sprchovém gelu. Vytlačil si malé množství do dlaně a tou vklouzl mezi moje stehna. Zalapal jsem po dechu a málem jsem nevěděl, co dělat. Přivřel jsem oči, protože jeho dráždění bylo neuvěřitelně vzrušující. Mohl to taky ve své ruce pocítit, protože se mi postavil do pozoru jako voják. Zrudl jsem a sklopil jsem hlavu, ale on mi ji lehce zvedl a zahleděl se mi do očí.
,, Nemáš se proč stydět, jen se podívej, co děláš ty se mnou,“ vzal mou ruku a dlaň mi přitiskl do svého rozkroku. Byl také vzrušený, ale jak jsem byl rozrušený z toho všeho, tak jsem si toho předtím ani nevšiml.
Potěšilo mě to. Tak nějak mě představa, že ho vzrušuju, zahřála u srdce a já se trochu uvolnil. Využil jsem toho, že mám ruku stále mezi jeho stehny a zkusil jsem mu dráždění oplácet. Všiml jsem si, jak jeho tělem projela vlna a on zavřel oči a lehce usykl.
,, Ach maličký, já z tebe zešílím, když budeš dělat tyhle věci!“
,, A já s tebe šílet můžu?“ oplatím mu.
,, Ano, ty můžeš, protože se na mě nevrhneš jako já na tebe, když mě budeš takhle dráždit!“
Jeho hlas byl krásně zastřený a vášnivý, pokud to tak mohu popsat. To mě povzbudilo k dalšímu riskování. Hladil jsem ho rukou jemně, jen jsem zkoušel, co mi bude vyhovovat a co se líbí jemu, ale on se začal slabě třást. Evidentně jsem mu působil rozkoš. Pak mou myslí proletěla nepřístojná myšlenka: ,, Jak asi chutná?!“
Podíval jsem se mu do tváře a pak to byl už jenom okamžik, kdy jsem si klekl a jeho ztopořený penis vsunul do svých horkých úst. Slyšel jsem, jak zasténal a já se trochu zarazil, ne však kvůli sténání. Spíš jsem byl překvapen, že jsem se neštítil. Vždycky jsem přemýšlel nad tím, jestli budu někdy schopný dívce udělat dobře, protože jsem měl strach z chuti a zápachu, ale nic divného jsem necítil ani nevnímal. Snad jen touhu působit mu rozkoš. Chutnal slaně. Lehce jsem ho ochutnával jazykem, tak nějak abych si ověřil, zda to dokážu. Rty jsem mu stáhl předkožku a jazykem začal obkružovat růžovoučký žalud. Uvědomoval jsem si jen matně, co to s ním asi dělá. Vzpomněl jsem si, jak jsem se cítil já, když si on bral do úst mě. Šílel jsem blahem a chtělo se mi křičet. Loupl jsem pohledem nahoru. Seiji se opíral o stěnu sprchového koutu a měl pootevřené rty. Voda smáčela jeho vlasy a celé jeho tělo, padala mi do očí, ale jeho výraz vzrušení pronikl i přes tu clonu. Jako kdyby mě to povzbudilo k dalšímu jednání, tak jsem si ho zasunul hlouběji. Ucítil jsem ho na zadním opatrně a snažil jsem se potlačit dávení, které se objevilo automaticky. Rychle jsem zase jeho penis vyjmul a zadýchaně si uvědomil, že bych na to měl jít asi pomaleji, než si zvyknu.
Ucítil jsem ruku ve svých vlasech, hladila mě a já to zkusil znovu. Tentokrát opatrněji, aby nenastala stejná situace jako před chvílí. Jako kdyby mi chtěl Seiji pomoci, tak mě dlaněmi uchopil za hlavu a jemně mi s ní hýbal dopředu a dozadu. To, že mi tahle pomohl, mě potěšilo a jemu se to líbilo. Semknul jsem víčka k sobě a nechal jsem se unášet instinktem a jeho dlaněmi. Poslouchal jsem jeho, zpočátku, tiché vzdychy, které se postupně rozezněli po celé koupelně a nabili na intenzitě. Když mě křečovitě přirazil ke svému klínu, tak jsem pochopil, že už je to tady. Jeho semeno vystřelilo a já vyděšeně uhnul. Trochu to i zabolelo, jak narazilo na zadní stranu hltanu. Slyšel jsem jeho potěšené zasténání a pak jeho rychlý dech. Klečel jsem a nechal jeho semeno, které mi vyplnilo ústa pomalu vytékat ven na své prsty. Sledoval jsem ho, jako kdybych ho v životě neviděl, ale ono to bylo jiné. Tohle byl výsledek toho, že jsem se rozhodl Seijiho potěšit a povedlo se. Nezklamal jsem a dokázal jsem mu způsobit rozkoš. Seiji mě postavil na nohy a přitulil mě k sobě.
,, Děkuji ti maličký, jsi první, co to pro mě udělal. Vždy jsem byl já, kdo ostatním …, ale ještě nikdo…,“ neměl slov.
Hleděl jsem na něj naprosto konsternovaně. Nedokázal jsem pochopit, jak někdo tak zkušený jako Seiji ještě nikdy nebyl potěšen někým jiným. Tohle mi nešlo na rozum. Co to bylo za muže nebo ženy, že někomu takovému jako je on nechtěli udělat radost? Sobci. To jediné mě napadlo.
,, Jsem rád, že jsem byl první,“ zašeptám a pevně ho obejmu.
,, Můžu ti něco prozradit?“ zeptá se mě s úsměvem a já se na něj podíval.
,, Asi jsem se do tebe zamiloval,“ zasměje se a já se zasměji s ním. Cítil jsem se tak uvolněně, jako s nikým. Věděl jsem, že teď to říká jenom proto, že jsem mu dál něhu a potěchu, ale i tak mě to zahřálo u srdce. Ve sprše jsme se ještě dlouho líbali a on mi taky dal trochu té slasti, tedy spíš hodně. Nakonec jsme skončili v teplé postýlce, kde jsme se jenom mazlili, a já usnul. V noci jsem toho moc nenaspal a teď jsem byl tak krásně spokojený a nic mě netrápilo, že jsem nakonec usnul jako malé dítě.
Vzbudil jsem se a trochu vyplašeně jsem se rozhlédl po pokoji, ale nebyl jsem vylekaný z toho, kde jsem, ale spíš z toho, jestli neležím v posteli opět sám, ale Seiji ležel vedle mě a rukou mě objímal kolem útlého břicha. Spal. Usmál jsem se a znovu jsem se položil do peřin, abych ho nevzbudil, ale jakmile jsem se spokojeně nadechl, tak jsem uslyšel jeho hlas.
,, Nevzbudil jsem tě?“
,, Ne, já myslel, jestli jsem tě nevzbudil já. Myslel jsem, že spíš!“ podotkl jsem tu skutečnost.
,, Ne, jsem vzhůru už nějakou tu půlhodinku, ale nechtěl jsem tě budit, tak jsem zůstal ležet. Jak se cítíš?“
Nebyl jsem si jistý, jestli dokážu říct pravdu, abych nezněl moc nadšeně, ale nechtěl jsem vypadat jako blbeček, co je do všeho moc natěšený a ze všeho unešený.
,, Je mi dobře,“ odpověděl jsem jednoduše s lehkým úsměvem.
,, To jsem velmi rád a máš hlad? Udělám něco k jídlu!“
Zvedl se z postele a šel jen tak nahý do kuchyně. Fascinovaně jsem ho sledoval. Neměli jsme styk, ale přesto mi přišlo, že je nanejvýš spokojený.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Komentáře
Přehled komentářů
No teda...fascinuje mě, jak si pohráváš s detaily a přitom příběh neztrácí te správný "švih" *zrovna mě nenapadá lepší slovo* - člověk se jednoduše nezačne nudit.
Navíc se mi fakt líbí postava Seijiho - dokonce více než samotná hlavní postava.
Akorát jediná otázka - jak jsi na tom s pokračováním? :)
Re: :)
(Nikleri, 31. 3. 2012 13:03)Díky moc, jsem ráda, že se ti to tak líbí :) pokračování je rozepsané, hned jak se najde chvilka, tak na něm zapracuji :)
^^
(Larten, 19. 10. 2011 21:06)
Tak jsem zvědavej, jak zapudím ten úsměv, kterej mi teď hraje na rtech.. a ještě dlouho hrát bude! Sakra, tohle je tak krásný, tak romantický.. jemný a přitom dravý, erotický a zároveň tak duševně naplňující..!
Ňúúúú, mam z toho hlavu mimo.. ^^ to je tak krásnýýýýý! Musíš pokračovat, prostě MUSÍŠ! :))
Re: ^^
(Nikleri, 19. 10. 2011 21:09)
Neboj, pokračovat určitě budu, tvoje komentáře mě jaksi nutí psát dál. Baví mě, že můžu psát pro někoho a jsem opravdu šťastná, že se ti to tak líbí :)
:)
(Anelea, 30. 3. 2012 20:05)